Aktuální život

Kdybych řekla, že můj život je bezproblémový, asi by mi cukaly koutky úst. Není, ani zdaleka není, ale mám ho ráda. Je stále plný nečekaných situací a různých maličkostí. Dokázala bych vyjmenovat možná i destítky věcí, které bych chtěla změnit a mít jinak, ale na druhou stranu i desítky věcí, které mám na něm ráda. Teď když jsem se rozhodla napsat tenhle článek, ani pomalu nevím co od něj čekat a kam se bude jeho obsah ubírat. Jen doufám, že bude pro vás aspoň trochu záživný a naplní vás mojí maličkostí. Mám občas ohromný pocit prázdnoty, nevím, kde se bere, ale čas od času přijde, byť jen na pár minut, či na pár hodin, ale objeví se... Během tohoto času přemýšlím, zda by pro mě dotyční lidé udělali tolik, co já pro mě, zda jsem některým lidem dost dobrá, zda nezůstanu sama jako princezna ve věži, navěky. Pak se nějak napomenu tím, že je všechno v pohodě, nic se neděje a ostatní by pro mě strčili ruku do ohně. Ale je tomu tak, nebo si stále něco namlouvám? Nevím.. Nejsem nijak náladová, akorát doma na mě někdy padne divná nálada, nálada, kdy bych se nejradši sbalila a odjela, je jedno jak daleko, za některým ze svých pravých kamarádů, to oni mi vykouzlí úsměv na tváři, v těch nejhorších situacích. Ale většinou já jsem ten motivátor, ta osoba, která si prozpěvuje a dělá blbiny, osoba, která se usmívá na svět kolem sebe. Možná znáte písničku od Pavla Callty "Pouto přátelství", jestli ne, rychle si ji běžte poslechnout, tuhle písničku mám hrozně moc ráda, asi v prosinci ji zmínil můj kamarád, s tím, že pro něj hodně znamená a když jsem si ji našla, chytla i mě. Jakmile se nad tím zamyslíte, pouto přátelství je vážně úžasná, ne-li dokonalá věc, pocit důvěry. Vyhoďte ze svého okolí osoby, kvůli kterým se trápíte a zůstaňte s těmi, kteří si vaši přítomost zaslouží a váží si jí. Hrozně nerada se hádám s osobami, které mám ráda, nedělá mi to dobře. Ale vzhledem ke své povaze se jim někdy nevyhnu, ale je jich minimální možný počet. Ráda bavím lidi a vykouzluju jim, právě ten zmiňovaný úsměv od ucha k uchu.
Zdroj

V sobotu jsem jela za kamarádkou, která právě v ten den měla sedmnácté narozeniny. Vždy když k ní jedu, čeká na mě na zastávce s otevřenou náručí čekající na objetí. A já se už v autobuse na ni usmívám, nejvíc, jak jen můžu. Dovezla jsem ji dárek a ona mi děkovala za každičkou maličkost, kterou jsem ji dala. A celý ten den jsme si hrozně moc užily, najděte si takovou osobu, od které se nemůžete vzdálit ani na krok.. Před pár dny jsme měli premiéru s dramaťákem, jako loni byla úspěšná a nic jsme nepokazili. Právě na dramaťáku jsem poznala další úžasné lidi. A teď ty poslední dny nacvičování a příprav jsem si s nimi užila, jak jen jsem mohla. Když jen tak ležíte vedle kamaráda na pódiu a povídáte si, nemohla jsem se té chvíle nabažit.

A zrovna dneska mi máma koupila novou knížku, kterou už jsem nakousla P.S. od Ani Geislerové, už po pár prvních stránkách jsem z ní byla nadšená. Čtení mě hrozně baví, teď jsem měla ale obrovskou pauzu, protože jsem na to prostě neměla čas, ale už jsem zase dostala tu chuť číst, chybělo mi to, takže pokud máte dobrý tip na knížku, směle s ním dolů do reakcí. Knížky ve vás mohou probudit tisíce emocí, mohou vás rozesmát, rozplakat, motivovat, některé i zklamat. Čtěte, je to skvělá činnost, najdete v tom kousek sebe a budete více kreativní.

Zkrátka dobře dělejte, to co vás baví. Přestaňte se stále něčeho bát a jděte do toho. Věřte svým přátelů, protože jim na vás určitě ohromně moc záleží. Foťte se. Kreslete, pište si deníky, tohle vše buduje vaši osobnost a jen vy určíte jaká bude.

Komentáře

  1. ahoj pozývam ťa na giveaway ktorá sa koná na mojom blogu ;)

    http://alexxiewstyle.blogspot.sk/2016/05/vikend-za-nami-prva-giveaway.html

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Oblíbené příspěvky